Podchody v Karlových Varech
Podchody jsou zároveň křižovatkou i vstupem.
Podchody dávají městu tvář.
Historicky ležela křižovatka mimo centrum, dnes se stala klíčovým uzlem města. Do prostoru se nevyhnutelně dostane každý, kdo v Karlových Varech žije celý život, nebo je jen krátce navštíví.
Lidé přirozeně hledají nejjednodušší cestu. Chodci vnímají vynucenou změnu směru jako bariéru, správně plánované cesty nekladou na chodce nároky a přirozeně ho vedou. Z větší části podchody fungují, dva zásadní směry ale chodce matou. Standartním řešením je překročení bariéry a vstup do vozovky v místě, kde není přechod.
V centrálním prostoru pod úrovní komunikace (bez kontaktu s okolím) dochází velmi často k dezorientaci, použžití nesprávného východu.
V přímém okolí Náměstí Republiky je několik ikon Karlových Varů. Dominantou je původní továrna na výrobu Becherovky, nedaleko je i sídlo společnosti Karlovarské minerální vody.
Otevřením průtahu městem na severním břehu řeky došlo k odvedení hlavní tranzitní dopravy mimo Náměstí Republiky. Status ulic Západní a Horova se návazně nijak nezměnil a tak městem vedou dvě souběžné duplikující se komunikace. Zklidněním provozu v místě náměstí se větší část dopravy přesune na kapacitní komunikaci a náměstí se plynuleji zapojí do městské tkáně. Na přilehlé vlakové koleji projede za den cca 67 spojů, ve špičce 5 vlaků za hodinu.
| Lokace | Karlovy Vary |
|---|---|
| Rok | 2014 |
| Program | veřejný prostor |
| Status | studie, povolení |
| Autorský tým | Krištof Hanzlík, Libor Mládek, Martin Gaberle, Ondřej Punda |
Rozbor návrhů vzniklých na jarním workshopu v Galerii Supermarket WC ukazuje, jak se témata prolínají a jednotlívé návrhy odkazují na podobné problémy. Téměř každý se vyjádřil ke stávající zmatené situaci v centrální části mezi oběma podchody a snažil se přijít s řešením. Stejně často se objevilo téma povrchu, vnesení nové aktivity a úprava zeleně.
1. úprava pohybu: Vytvořením přechodu a rampy zjednodušíme a zpřehledníme pohyb. Chodce, cyklisty i vozíčkáře přivedeme dolů po rampě u stěny pod křižovatkou.
2. otevření prostoru: Odstraněním přebytečných ramp a schodišť v centrální části získáme prostranství s volným využitím.
3. úprava zeleně: Odstraníme nekultivované a těžko udržovatelné keře. Po většinu roku působí nevzhledně a slouží jako odpadkové koše.
Nové pohybové schéma zpříjemňuje užívání, ale ještě neřeší podstatu problému. Podchody jsou obyvateli vnímány jako infrastrukturní stavba z periferie a proto trpí typickými neduhy. Je třeba změnit interpretaci prostoru, aby se změnilo i chování a přístup obyvatel. Podchod se musí změnit v ulici. Slepé stěny proměníme v parter a místo propojíme s městem. Navrhujeme upravit povrchy stěn a volná prostranství kolem podchodů interpretací tradičního městského prvku bosáže. Slepé stěny se stanou průčelím domů a zaplní se výkladci.
Nejexponovanější částí domu je vždy parter. Pro umocnění stability se tradičně používá bosáž, která kromě estetické kvality pomáhá i ryze prakticky – proti vandalizmu. Členitý povrch odolává životu lépe než ploché stěny. Prvek se v historickém centru Karlových Varů vyskytuje v nespočtu příkladů. Rastr bosáže dělí pravidelně plochu a pomáhá udržet vizuální jednotu, i když jednotlivé segmenty mohou nést různou náplň.
1. vstup: Nedávné úpravy okolí Becherovky se volně rozšíří a ulice T. G. Masaryka bude pokračovat
pod náměstí. Rastr stěny se přelije na svah. Pevné segmenty budou střídat segmenty z kovu, po kterých poteče v letních měsících voda.
2. amfiteátr: Podchod s vitrínami vyústí do centrálního prostoru, který se otevře směrem do parku. Bosovaná stěna pod rampou poskytne prostor pro rozměrově náročnější expozice a západní svah bude uzpůsoben k sezení.
3. galerie: Čelní stěnu stávající galerie posuneme na protější stranu cesty. Tím otevřeme objekt veřejnosti a exteriér pronikne do výstavních prostor.
