Future Port Prague 2019

Dvoudenní networkingový festival a konference zaměřená na budoucnost.
Future Port Prague je dvoudenní networkingový festival a konference zaměřená na budoucnost. Jeho cílem je propojit špičkové řečníky, nejnovější technologie, inovativní globální firmy, univerzity i veřejnou správu a přispět tak k pozitivním změnám v byznysu, každodenním životě i společnosti.
Pro klienta, který potřeboval kapacitně růst, jsme vyhledali novou a vhodnou lokalitu pro ročník 2019. Následně jsme zpracovali masterplan a prostorové uspořádání festivalu pro 10 000 návštěvníků a paralelní konferenci pro 500 účastníků. Prostřednictvím workshopů s klientem, jenž spolupracuje s širokou škálou partnerů, sponzorů a influencerů, jsme definovali jeho potřeby a nastavili návrhové principy a parametry tak, aby zůstaly flexibilní i v průběhu upřesňování počtu vystavovatelů. Zároveň jsme navrhli koncepční témata a prostorová řešení, která maximalizují interakci a podporují networking, s cílem vytvořit plně imerzivní prostředí odpovídající ambici být orientován na budoucnost.
| Lokace | Praha |
|---|---|
| Rok | 2019 |
| Program | festival |
| Klient | Future Productions s.r.o. |
| Velikost | 10 000 lidí |
| Status | koncepce, realizace |
| Autorský tým | Mark Kelly, Krištof Hanzlík, Šimon Kos, Sveta Devyatkina, Libor Mládek |

Festival se konal ve Výstavišti Praha, v secesním Průmyslovém paláci z roku 1891. Návrh pracoval se čtyřmi základními typologiemi: clustery, ulice, labyrint a konference. Tyto principy vycházely jak z prostorových limitů areálu, tak ze záměrů klienta a struktury sedmi tematických zón vystavovatelů. S důrazem na vyvážený přínos pro vystavovatele i návštěvníky jsme usilovali o to, aby měl každý vystavovatel kvalitní přístup a maximální průchodnost v rámci jednotlivých typologií.
Clustery – tedy skupiny výstavních stanů – rozčleňovaly dlouhou přístupovou trasu od vstupu k hlavnímu centru festivalu. Inspirací jim byla struktura středověkých pražských ulic, což podporovalo přirozený pohyb návštěvníků, objevování různých tras i nových perspektiv.
Ulice sloužily jednak k zajištění bezpečnostních požadavků, především však propojovaly venkovní a vnitřní části festivalu a vymezovaly jeho hlavní centrum. To se stalo místem s největší koncentrací pohybu a přirozeným ohniskem dění.
Labyrint vycházel z bohaté dřevěné konstrukce střešního krovu haly, přičemž stánky byly orientovány pod úhlem 45 stupňů. Toto řešení umožnilo vznik průhledů, pasáží a plynulého pohybu v různých směrech.
Konferenční část pro 500 účastníků, přístupná na vyšší typ vstupenky, byla umístěna v hlavní hale. Bylo nutné definovat přechodové prostory tak, aby podporovaly vzájemnou blízkost a networking, a zároveň vytvořit výrazný „wow efekt“ pro samotnou scénu a program. Součástí návrhu byly také oddělené zóny pro občerstvení a neformální setkávání, které dále posilovaly hlavní ideu celé akce – propojování lidí.



