Žižkovské atrium

Atrium ve vnitrobloku, vzdálené od ulice, přináší klid, ale zároveň i určitou míru izolace. Náhodný kolemjdoucí jen obtížně rozpozná, co se za uzavřenou brankou a fasádou kostela odehrává.

Návrh proto pracuje se zpřehledněním a oživením vstupní části. Přesunutím baru blíže ke vstupu vzniká na jeho původním místě flexibilní salonek, který lze podle potřeby propojit s kavárnou nebo naopak oddělit. Prostor tak získává větší variabilitu a dokáže přirozeně reagovat na různé typy návštěvníků — od rodičů s dětmi přes pracující až po seniory.

Úpravou dispozice se uvolňuje plocha bývalé šatny a foyer, kam je nově umístěna kavárna s barem. Interiér je navržen jako neutrální, v odstínech světle šedé, aby mohl být snadno proměňován světlem i jednotlivými zásahy. Prostor tak funguje téměř galerijně — každý solitérní prvek nebo dekorace může výrazně ovlivnit jeho charakter.

Osvětlení je řešeno nezávisle na rozmístění nábytku a kombinuje přímé i nepřímé složky s možností jejich samostatného stmívání. Vzniká tak jednoduchý, ale účinný nástroj pro proměnu atmosféry.

Jednotný mobiliář napříč kavárnou, salonkem i kaplí umožňuje jeho volné přesouvání podle aktuálních potřeb. Polstrovaná lavice je navíc sklopná a lze ji snadno transformovat do kompaktního, nenápadného objemu.